Jak se žije po bouři

Když žena odejde od svého agresora, rozhodně to není okamžik úlevy. Samotná změna připomíná spíše zemětřesení nebo výbuch tsunami. Všude kolem jsou jenom trosky a odklidit ruiny a vybudovat novou existenci představuje běh na dlouhou trať. A do toho existenční nejistota, nedostatek financí, často naprostá absence pomoci ze strany příbuzných nebo přátel.
Není divu, že se do toho ženy nijak nehrnou. Žena musí dospět do stádia, kdy se jí život bezprizorního bezdomovce jeví mnohem přijatelnější existencí než současné bytí nebytí.
slunce za ženou
Na druhou stranu, když se žena rozhodne situaci řešit, okolnosti se tak nějak dají jakoby do pohybu. Jakoby si řešení samo hledalo k dané ženě cestu.
Proces změny je velmi náročný, je to jako plout na divoké řece. Udržet se nad hladinou je nezbytné a přitom to vyžaduje naprostou plnost soustředění.
 

Stanovit si priority

Je třeba vyřešit tolik věcí. Bohužel nelze úplně vše vyřešit najednou. Je třeba stanovit si pořadí i priority. Je třeba stanovit, co musí stranou a v danou situaci to mohou být i poměrně důležité záležitosti jako třeba zaplacení školy v přírodě pro děti.
Velmi zásadní je nezůstat na to sama. Pokud nemá žena podporu přátel a rodiny, musí si překonat pocity poníženosti a musí vyhledat a umět přijmout pomoc tam, kde ji poskytují. Může to být i několik služeb najednou. Intervenční centrum, psychologická pomoc, potravinová banka, ubytování v azylovém domě, žádost o vyplacení výjimečné dávky na oddělení hmotné nouze.
svetr pod nos
V danou chvíli je opravdu nezbytné umět přijmout pomoc, stejně tak jako je nezbytné budovat vlastní pomoc, aby bylo možné se co nejdříve zbavit závislosti na cizí pomoci.
Je to moc těžké a může se to alespoň ze začátku chvílemi jevit jako ještě horší stav než život s agresorem. Ale je to jen stav dočasný, po kterém opravdu přichází úleva, i když je toho stále mnoho k řešení.